Média

WEBINÁŘ

Nové možnosti neinvazivního molekulárního vyšetřování kolorektálního karcinomu

Praha, 5. listopadu 2020 - 17. Postgraduální kurz SGO - Novinky v diagnostice a léčbě kolorektálního karcinomu

Pod odkazem níže naleznete záznam krátké přednášky pana docenta Minárika, ve které je představena nová generace testů pro screening (nejen) kolorektálního karcinomu.

 

Sledujte webinář přímo se zakladatelem Elphogene Markem Minárikem.

REPORTÁŽ

Detekce návratu rakoviny z odběru krve běžnou realitou

Praha, 15. července 2020 - Zakladatelé biotechnologického start-upu Elphogene se posledních 10 let věnovali výzkumu cirkulující nádorové DNA u pacientů s rakovinou. V roce 2019 publikovali studii, ve které představili svůj nový způsob odhalování opětovného návratu rakoviny.

Nyní společnost uvedla komerční krevní test pod názvem oncoMonitor, který u pacientů zachytí návrat nádoru a náš štáb se vydal zjistit více.

 

Test probíhá tak, že u každého pacienta se nejprve zjistí, jaké markery (DNA mutace) obsahovaly buňky jeho nádoru v době, kdy nádorové onemocnění prodělával a Elphogene pro tyto DNA mutace připraví detekční sondy. Následně se odebere krev a s pomocí sond se v pacientově krvi zjišťuje, zda se nádor znovu neobjevil. Jedná se tak o individuálně cílenou diagnostiku.

oncoMonitor je využíván jako neinvazivní doplňkové vyšetření k běžnému sledování pomocí radiačních vyšetření CT, PET/CT nebo magnetické rezonance. Tato vyšetření jsou většinou prováděna v cyklech každých 3-6 měsíců, někdy až jednoho roku. V době mezi těmito vyšetřeními Elphogene nabízí oncoMonitor, který lze provádět i častěji - například každé 2 - 3 měsíce.

Tento krevní test ale nemusí podstupovat jenom pacienti po ukončení léčby, ale i ti, jež teprve léčbu podstupují. OncoMonitor totiž dokáže určit i jak se v krvi množství markerů mění. Pokud je např. při chemoterapii detekován nárůst sledovaných markerů, indikuje to, že léčba není dostatečně účinná a lékařům to umožní pacientovi včas zvolit podání léčby jiné.

Diagnostický test oncoMonitor je komerčně dostupný, společnost Elphogene spolupracuje s celou řadou onkologických center u nás. Pacienti si tak mohou po poradě se svým ošetřujícím lékařem (např. onkologem nebo chirurgem) zvolit, zda jim bude odběr proveden ve zvoleném zdravotnickém zařízení, nebo jestli se na odběr dostaví osobně přímo ve společnosti Elphogene v Praze.

Potenciál této technologie je obrovský a doufejme, že je jen otázkou času, kdy tento proces začne být standardně doporučenou součástí současných postupů.

Sledujte naši reportáž přímo se zakladatelem Elphogene Markem Minárikem.

u_qvle3v.png

ČLÁNEK

DNA pomáhá s diagnostikou nádorů. Klíčem je včasné odhalení.

Praha, 23. dubna 2020 - Marek Minárik před bezmála dvaceti lety založil jednu z prvních genetických laboratoří u nás. Dnes je Genomac nejen u nás, ale i ve střední a východní Evropě jedničkou v genealogických testech DNA. Odhalují naše praprapředky, umí předpovědět, k jakým nemocem bude tíhnout čerstvě narozené miminko, ale kromě toho v nově založeném start-upu vyvinuli metodu, která u onkologicky nemocných umí přesně zjistit, zda nádor nezmutoval a nevrací se.

 

Máte spolu se sestrou úspěšnou firmu Genomac. Čemu všemu se věnuje a jaké novinky chystáte?

Genomac jsem s Lucií založil po návratu ze studií z USA na přelomu let 2001 a 2002. Měli jsme tehdy trochu naivní představu, že tím, že do Česka dostaneme první velký sekvenátor DNA, tak se zakázky budou hrnout jak od lékařů, tak od výzkumníků. Netušili jsme, jak spletité jsou cesty laboratoře k získání smlouvy s pojišťovnou. A protože jsme neměli ty správné konexe a lobbisty, tak jsme i přes nespočet vyhraných výběrových řízení nikdy smlouvu nezískali. Na druhou stranu nás to nutilo být inovativní v jiných oblastech. Takže jsme do Česka přivedli zcela nový obor − rekreační genetiku neboli "genetické testy pro zábavu".

 

Nedávno nově upravená veřejně přístupná databáze Genograf obsahuje tisíce údajů o profilech původu DNA, kde si informace o svých předcích denně vyměňují spousty genealogických nadšenců. Ale to není vše. Od chvíle, kdy má sestra Lucie kompletně převzala vedení i vlastnictví Genomacu, se intenzivně rozjely i další "rekreační" testy pod značkou Genoskop − například testování zajímavých predispozic, jako jsou například sportovní nebo hudební vlohy, predispozice pro vznik různých závislostí, schopnost adaptovat se na časový posun a podobně. Momentálně asi největší novinkou je, že se Genomac účastní ambiciózního projektu sekvenování tisíce českých genomů, kde je na základě údajů v databázi Genografu sekvenována DNA vybraných dobrovolníků. Projekt běží pod záštitou Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s Karlovou univerzitou a univerzitou v Olomouci, jmenuje se ACGT. Získaná data budou využitelná pro cílení genetického screeningu i diagnostiky šité na míru české populaci.

 

I přesto, že jste jel v úspěšném vlaku, vystoupil jste a začal jste budovat od nuly start-up. Jak vás to napadlo?

V Genomacu jsme vždy měli dva paralelní směry. Kromě té komerční větve jsme si vybudovali solidní pozici uznávaného centra s kvalitním výzkumem v oblasti nádorové diagnostiky. Iniciovali jsme desítky grantových projektů a ve spolupráci se spoustou skvělých kolegů lékařů jsme vyvinuli úžasnou metodu pro detekci poruch DNA. Ta metoda je tak citlivá, že jsme s ní schopni detekovat jeden mutovaný DNA fragment v tisícinásobném přebytku normálních DNA fragmentů.

 

Vysvětlíte laikovi, co to znamená?

V praxi to znamená, že můžeme detekovat nádorové fragmenty kolující v krvi pacientů s rakovinou. Postup je navíc velmi jednoduchý a ve srovnání s tím, co se dnes využívá hlavně v USA, je časově a finančně nenáročný. Celá léta jsme jej interně využívali ve všech našich onkologických projektech a asi před dvěma lety jsme se rozhodli, že zkusíme udělat spin-off − založit novou startupovou společnost, která bude tuto metodu dále rozvíjet a komercionalizovat. Tak vznikl Elphogene.

 

Firma Elphogene se věnuje primárně nádorům tlustého střeva a konečníku. Chápu asi proč: šlo o rakovinu, v níž jsme byli v celosvětových statistikách léta bezkonkurenčně první. Může však tato metoda sloužit i jiným typům nádorů? Jakým?

Na základě předchozích multicentrických studií, které proběhly v Genomacu ve spolupráci s předními onkologickými centry, máme nejvíce klinických dat právě pro nádory zažívacího traktu. Až donedávna tomu skutečně bylo tak, jak říkáte, v současnosti již naštěstí na čele tabulek četnosti i úmrtí na kolorektální karcinom nejsme − hlavně díky skvělému screeningovému programu.

Ovšem stále je tu obrovská skupina pacientů, kterým je tento nádor každoročně diagnostikován v pokročilém stadiu. Musím říci bohužel zcela zbytečně. A právě u nich je třeba volit tu nejvhodnější léčbu a následné sledování, protože rakovina má vždy tendenci se vrátit. A právě na tyto případy cílíme naším testem oncoMonitor. Kromě kolorektálního karcinomu máme velmi pozitivní data i pro použití oncoMonitoru u dalších typů, především rakoviny plic a v poslední době vyvíjíme klinické použití pro nádory slinivky.

Jak tato metoda funguje?

OncoMonitor je test, kterému se říká "tekutá biopsie". Tedy pacientovi odebereme krev, z ní izolujeme krevní plazmu a z té získáme krátké fragmenty DNA. No a potom v té spoustě fragmentů hledáme, jestli některé nemají určitou poruchu typickou pro nádor, který by někde v těle mohl být. Pokud žádnou poruchu nenajdeme, pacient má na dalších několik měsíců klid, pokud ano, potom pacient absolvuje doplňková vyšetření CT, PET/CT a další, i kdyby v té době takové vyšetření standardně plánováno nebylo.

Jak je celý projekt financován a s kým spolupracujete?

Na rozjetí Elphogenu jsme získali úvodní investici od biotechnologického inkubátoru i&i Prague, který vznikl při Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Jsem za to velmi rád, protože kolegové z i&i Prague mají zkušenosti z komercionalizace v biotechnologiích i molekulární diagnostice, a proto nejsou jen pouhými finančníky kdesi v pozadí, ale velmi aktivně nám pomáhají ve vyhledávání kontaktů na partnery a se spoluprací a využitím oncoMonitoru u nás i v zahraničí.

V době koronaviru je málo příležitostí k radosti, řekněte: Z čeho vy máte v poslední době ve firmě největší radost?

Z našeho právě probíhajícího společného projektu s MD Anderson Cancer Center, což je největší onkologické centrum na světě. Provádíme s nimi klinickou validaci oncoMonitoru a přímé srovnání s metodami, které využívají tam. Ale musím se přiznat, že aktuálně největší radost mi udělalo, když se nám v posledních týdnech podařilo úplně novým způsobem stávající technologii ještě vylepšit, především zjednodušit vyhodnocování a ještě trochu zvýšit citlivost. Na tuto verzi oncoMonitoru 2.0 připravujeme patentovou přihlášku.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Inovace ve zdravotnictví.

u_qvle3v.png

ČLÁNEK

Nemoci lze odhalit léta dopředu. Naše minulost, budoucnost i léčba vážných nemocí jsou skryty v genech

Praha, 23. dubna 2020 - Dnešní třicátníci netuší, že v době jejich narození byla genetika v plenkách. Teprve se rozbíhaly testy, jež uměly z DNA mutací poznat nemoci, jako jsou cystická fibróza či fenylketonurie. První zlom přišel na přelomu tisíciletí, kdy nové metody umožnily vyšetřit desítky až stovky takových možných poruch u jednoho člověka najednou. A teď, o jednu generaci dál, už lékaři rozpoznají i u novorozence, zda má dispozice k nemocem běžným až ve vysokém věku. Otázka zní: chceme to vědět a dostat třeba jako dárek od rodičů k osmnáctinám? Nebo je genetika naše šance, jak vyléčit i rakovinu?

Psal se rok 2005, Barbara Clarková z hrabství Somerset slavila. Soud jí totiž dal za pravdu a přikázal Národní zdravotní službě ve Velké Británii, aby jí zaplatila nákladnou léčbu rakoviny prsu, a to novým lékem s názvem Herceptin. Ten totiž způsobil po celém světě senzaci − skutečně uměl vyléčit ženy s nádorem prsu. Jenomže stál v přepočtu 1,5 milionu korun na rok léčby. Britka byla první, která léku na evropském kontinentu proklestila cestu, a dnes jej i u nás automaticky dostane každá žena, která má ty správné receptory.

Herceptin však nebyl zázrak spadlý z nebe, ale výsledek mnoha výzkumů v laboratořích firmy Roche, která se pustila cestou cílené léčby − tedy vytvářením léků na základě genetických profilů pacienta. A dnes je jisté, že Herceptin s jistotou zabírá u žen, které mají patřičné geny a receptory, což je skoro třetina nemocných pacientek. Od té doby genetická diagnostika pokročila natolik, že jsme v situaci, kdy si slavná Angelina Jolie nechala chirurgicky preventivně odstranit prsa, protože vyšetření prokázala, že má vysoké riziko vzniku rakoviny prsu.

A co víc: česká genetika je na tak světové úrovni, že například tým spolupracovníků profesora Omara Šerého z brněnské Masarykovy univerzity prakticky každý rok oznámí nějaký další úspěch. Ostatně profesor Šerý hned na počátku vědecké kariéry prokázal i to, že lidé v sobě nosí také geny předurčující větší sklony k závislostem všeho druhu. Jeho výzkumy tak nejsou jen dílčí posuny, ale ceněné objevy, které tisknou prestižní světové vědecké časopisy.

Choroby stáří se dají poznat léta předem

Například nedávný objev, že Alzheimerova nemoc souvisí s jedním konkrétním genem a propuká již dvanáct let předtím, než se naplno projeví. A byť nemoc nelze léčit, jde díky včasné diagnostice oddálit chvíle, kdy se člověk stane dementním. "U této nemoci je i rok navíc v produktivní práci velkým úspěchem. A přišli jsme na to vlastně díky zcela jinému výzkumu − zkoumali jsme, jak lidé vnímají chutě, a ukázalo se, že kromě kyselého, hořkého, slaného, sladkého a glutamátu vnímáme také chuť tuků," říká Omar Šerý. Jakou cestou pak tým dospěl k tomu, že se dá Alzheimerova choroba vystopovat léta před propuknutím, je téma na vědeckou přednášku, takže to ponechme stranou. Nicméně: zkoumání genů posunuje medicínu ne po krocích, ale po skocích.

Genetická medicína je nadějí pro onkologicky nemocné

"Já se věnuji nádorové genomice, přesněji diagnostickým metodám, a i tady je řada Čechů velmi aktivních. Většinou však působí buď zcela, nebo částečně v zahraničí. Za všechny bych jmenoval skvělý klinický výzkum Filipa Janků z MD Anderson Cancer Center v Texasu nebo zajímavé technologie Mikaela Kubisty, který kromě své biotechnologické společnosti TATAA v Göteborg působí částečně i v Biotechnologickém ústavu Akademie věd," říká Marek Minárik, který založil jednu z prvních genetických laboratoří v Česku. "Blíží se doba, kdy přečtení celého genomu na skutečně smysluplné úrovni a hlavně interpretace přečteného budou součástí běžné diagnostiky pacienta u mnoha chorob," dodává.

Takže už nejen odevzdání moči, odběr krve, zjištění krevního tlaku či EKG, ale čeká nás rozbor genů. A pro oblasti, kde není nemoc dědičně podmíněna, a nelze ji tedy odhalit prostým vyšetřením genomu už v dětství − což je například naprostá většina všech nádorů, k nimž sice člověk může mít genetické predispozice, ale to, zda se nemoc rozvine, určuje především životní styl −, máme také nové nástroje. Vznikl úplně nový přístup, tedy takzvaná digitální genetika a genomika, kdy jsou lékaři při testování schopni sledovat DNA na úrovní jednotlivých molekul. "Pro nás to otevírá možnost najít jednotlivé fragmenty nádorové DNA v krvi bez nutnosti odebírat tkáň z nádoru. Říká se tomu tekutá biopsie a dává to dosud netušené možností v diagnostice a léčbě rakoviny," říká Minárik.

A můžeme jít ještě dál − do doby nejen před narozením, ale před početím

Takzvané prediktivní genetické testování totiž pomáhá objasnit potíže s početím, odhalit možné riziko komplikovaného těhotenství či narození postiženého dítěte. Je určeno nejenom párům, které již podstupují asistovanou reprodukci, ale i těm, které se o dítě snaží spontánně a chtějí znát vzájemnou geneticko-reprodukční kompatibilitu − tedy to, zda se jim může bez komplikací narodit zdravé dítě. Přestože jsou totiž potenciální rodiče na první pohled zdraví, mohou být takzvanými přenašeči a spojení jejich pohlavních buněk může vést k početí postiženého dítěte.

"Pokud jsou oba partneři přenašeči stejné dědičné choroby, může se jim narodit dítě se závažnou nemocí. Díky testování však máme možnost velmi přesně zjistit vadné geny u obou partnerů a pomoci jim s početím miminka zdravého," vysvětluje lékařka Kateřina Veselá, ředitelka reprodukční kliniky Repromeda. Právě tady vyvinuli speciální test s poetickým názvem Panda (panelová diagnostická analýza). Panel, který na klinice využívají už dva roky, umí vyšetřit asi desítku genů a ukáže informace o plodnosti ženy, muže i o jejich vzájemné kompatibilitě. Test umožní vyšetřit stovky mutací a variant v DNA, které způsobují nejčastější genetická onemocnění, jako jsou třeba svalová atrofie či hluchota.

To znamená, že genetika už nepomáhá jen během života nebo při léčbě nemocí, ale ještě před jeho vznikem. A to se vědci domnívají, že co do genetické medicíny, stojíme stále ještě na počátku mnoha možností, které se lidem pomalu otevírají.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Inovace ve zdravotnictví.

 

 

 

 

e15-cz.png

ČLÁNEK

Čeští vědci vyvinuli nové testy na rakovinu
 

08:00 17. června 2019 - Tým vědců z pražské společnosti Elphogene vyvinul diagnostickou metodu oncoMonitor, která zlepšuje dosavadní postupy pravidelného screeningu pacientů s prodělanou rakovinou. Česká metoda se zaměřuje na potvrzení úspěšnosti léčby, popřípadě včasné odhalení návratu onemocnění.

 

„Dokončili jsme pilotní studii potvrzující citlivost oncoMonitor testu. Data jsme představili v dubnu na výroční konferenci Americké asociace pro výzkum rakoviny v Atlantě,“ uvedl spoluzakladatel a šéf společnosti Elphogene Marek Minárik. Test lze podle něj univerzálně uplatnit na různé formy nádorů.

 

Společnost nyní ve spolupráci s domácími onkologickými centry zahajuje klinické testy. Minárikův biotechnologický start-up Elphogene obdržel počáteční investici od inkubátoru i&i Prague. Jako prvotní zaměření metody takzvané tekuté biopsie byly vybrány kolorektální karcinomy alias rakovina tlustého střeva a konečníku.

 

Tekutá biopsie zachytí tumory až u 88 procent pacientů v pokročilém stadiu rakoviny tlustého střeva a konečníku s metastázemi v játrech. „Metoda přináší klíčový benefit personalizovaného testování a možnost časné volby další léčby,“ dodává Minárik, který Elphogene založil počátkem roku jako spin-off soukromého výzkumného centra v Praze. „Tekutá biopsie je nová oblast s fascinujícím růstovým potenciálem, která pravděpodobně zásadně změní medicínu od diagnostiky k terapii,“ vysvětlil šéf a spoluzakladatel společnosti i&i Prague Jaromír Zahrádka.

 

Zaměření na kolorektální karcinom Minárik zvolil i kvůli tomu, že se Česká republika dlouhodobě umisťuje na předních světových příčkách v počtu pacientů s touto chorobou. Podle údajů z Národního onkologického registru bylo v roce 2016 diagnostikováno 7800 pacientů s kolorektálním karcinomem, z toho u 1508 to prokazatelně bylo pokročilé stadium s přítomností metastází. Ve stejném roce onemocnění podlehly necelé čtyři tisíce pacientů.

6219425-21-stoleti-rozsahla-sbirka-1.jpg

ČLÁNEK

Čeští vědci přišli na to, jak analýzou krve pomoci onkologickým pacientům

 

17. června 2019 - Tým odborníků z start-upové pražské společnosti Elphogene vytvořil diagnostickou metodu oncoMonitor, jež by měla zlepšit dosavadní postupy pravidelného screeningu pacientů s prodělanou rakovinou. Zaměření metody je především na potvrzení úspěšnosti léčby či na odhalení návratu nemoci. Ve spolupráci s českými onkologickými centry probíhá v současné době klinické testování, převedení do praxe by mohlo být již letos.

 

„Dokončili jsme pilotní studii potvrzující citlivost oncoMonitor testu. Data jsme představili v dubnu na výroční konferenci Americké asociace pro výzkum rakoviny v Atlantě,“ sdělil Marek Minárik, spoluzakladatel a vedoucí společnosti Elphogene. K provedení testu je potřeba jen několik kapek krve a lze jej uplatnit na různé formy nádorů. Z odebrané krve vědci získají plasmu, v níž pátrají po výskytu zmutované nádorové DNA.

 

„Každý fragment je specifický pro daného pacienta. Na začátku musíme vyšetřit tkáň nádoru. Potom z tkáně uděláme sondy, které hledáme v plazmě,“ vysvětluje Minárik.

Výzkum se zaměřil na pokročilý karcinom tlustého střeva a konečníku. Metoda tzv. tekuté biopsie zachytí tumory až u 88 % pacientů v pokročilém stadiu rakoviny. Navíc má tu výhodu, že se neobjevují téměř žádné falešně pozitivní výsledky. „Téměř stoprocentní specifita znamená, že pokud jsme zaznamenali, že tam ty mutované fragmenty byly, nestalo se nám, že by pacientovi následně nebyla potvrzena přítomnost nějakého nádoru,“ řekl Minárik, podle kterého přináší tato metoda klíčový benefit personalizovaného testování a možnost časné volby další léčby.

 

OncoMonitor byl vyzkoušen na 500 pacientech.

REPORTÁŽ

Čeští vědci vyvíjejí metodu, která odhalí návrat rakoviny z pouhých několika kapek krve

 

16. června 2019 - Nová diagnostická metoda oncoMonitor, kterou vyvíjí čeští vědci, umožňuje z malého vzorku krve odhalit, zda se pacientovi vrací rakovina. Její testování teď pěti miliony podpořil také biotechnologický inkubátor i&i Prague, v praxi by se mohla objevit už letos. Metoda je vhodná pro pacienty, kterým hrozí recidiva i po vyoperování nádoru; včasné odhalení metastáze je totiž po další léčbu klíčové.

 

Muž měl rakovinu tlustého střeva. Lékaři mu nádor i první metastáze odstranili a v současnosti se pacient zdá být zdravý. Přesto je ale možné, že se nemoc znovu objeví.

Až doposud šlo návrat rakovinového bujení definitivně potvrdit až počítačovou tomografií; ta ale pacienta mnohem víc zatěžuje a nedá se dělat tak často. Díky nové metodě bude k pozorování zdravotního stavu a možných rizik stačit pacientovi čas od času odebrat malé množství krve.

Nové metody pracuje s „pamětí“. Za pomoci analýzy původního vyoperovaného nádoru lékaři vědí, jak přesně v případě toho kterého pacienta vypadala DNA mutovaná rakovinovým bujením. Tyto znaky pak hledají v krvi.

„Pocházejí jen a pouze z nádoru daného pacienta. Pokud skutečně nějaké markery zachytíme, tak se jednoznačně jedná o to, že se nádor znovu může šířit do krve,“ vysvětlil genetik a spoluzakladatel Elphogene Marek Minárik.

Funkčnost metody už potvrdily klinické studie. Teď se ještě musí ověřit, jestli bude dobře použitelná v běžné praxi. Teoreticky se oncoMonitor dá využít u více typů rakoviny. Vědci a lékaři se ale zatím soustředí na pokročilý karcinom tlustého střeva.

 

Rakovinou onemocní každý třetí Čech

Právě karcinom tlustého střeva je po kožních nádorech nejčastější typ rakoviny v Česku. Následují nádory prostaty u můžu a prsu u žen.

 

Nějakou formou rakoviny onemocní během života každý třetí obyvatel Česka a nádorů postupně přibývá. Podle posledních souhrnných dat (z roku 2016) se nádor nově objevil u téměř 97 tisíc lidí. Deset let předtím to přitom bylo necelých 73 tisíc pacientů.

Nádorových onemocnění je sice víc, na druhou stanu ale přibývá pacientů, kteří žijí dlouho bez jakýchkoli příznaků anebo se přímo vyléčí – a to díky modernějším přístrojům, programům na včasné zachycení nemoci, ale také lepším a dostupnějším lékům.

REPORTÁŽ

Vynález českých vědců odhalí, jestli se pacientům vrací rakovina. Stačí odebrat krev

Praha, 12:00 13. června 2019 - Česko v posledních měsících přišlo o jeden smutný světový primát. Už není zemí s nejčastějším výskytem rakoviny tlustého střeva a konečníku. Podle žebříčku Globocan z podzimu 2018 je patnácté. Statistiku by mohl ještě vylepšit startup Elphogene. Vyvinul metodu, která by onemonění mohla lépe odhalovat i u pacientů, kterým se rakovina vrátila i přesto, že už jim lékaři odoperovali všechny metastáze.

 

„Momentálně je oncoMonitor pro pacienty, kteří prodělali nádory tlustého střeva nebo konečníku. A u kterých už byly zachyceny metastázy, které byly úspěšně chirurgicky odstraněny, většinou v játrech,“ popsal pro Radiožurnál spoluzakladatel startupu Elphogene docent Marek Minárik.

 

Takoví pacienti většinou jednou za čtvrt roku docházejí k lékaři na kontrolu pomocí magnetické rezonance počítačové tomografie, tedy CT, jestli se u nich rakovina znovu neprojevila.

„Protože se jedná o radiologické vyšetření – o kterém se říká, že jedno je ekvivalentem sta snímků rentgenů – tak samozřejmě pro pacienta představují určitou zátěž. To znamená, že maximální častost je jednou za tři měsíce. A i to pro pacienta představuje velké zatížení,“ pokračuje odborník.

 

Zmutovaná DNA

Pacientovi se přitom mezitím můžou objevit nové metastáze a v takových případech hraje rychlost reakce významnou roli v šanci na uzdravení.

Diagnostický postup oncoMonitor, který vyvinul tým kolem Marka Minárika, přitom pro pacienta znamená pouhý odběr krve. Vědci z ní pak získají plasmu, ve které hledají fragmenty zmutované nádorové DNA.

„Každý fragment je specifický pro daného pacienta. Na začátku musíme vyšetřit tkáň nádoru. Potom z tkáně uděláme sondy, které hledáme v plazmě,“ říká.

Marek Minárik se svými kolegy přišli na metodu, kdy se tyto kousky DNA zahřejí na teplotu, při níž se začnou rozpadat. Následně měří, jak se to projeví na speciálním detektoru.

„Za normálních okolností, pokud je ve směsi pouze jeden tip fragmentu, tak se ukáže jeden peak. Potom se detektor vrátí na nulu. V případě, že tam je mutace, tak za prvním peakem nemutovaných po chvilce zaznamenáváme, že se znovu zvýší signál a znovu padá dolů. Potom případně ještě několikrát,“ míní doktor.

Pokud vědci v plazmě zmutovanou DNA objeví, znamená to, že se rakovina pacientovi vrací. Metoda má podle doktora Minárika velkou specifitu – to znamená, že se u ní neobjevují téměř žádné falešně pozitivní výsledky.

„Téměř stoprocentní specifita znamená, že pokud jsme zaznamenali, že tam ty mutované fragmenty byly, nestalo se nám, že by pacientovi následně nebyla potvrzena přítomnost nějakého nádoru. Znovu obnovení, progrese metastáz,“ dodává.

Klinické testy

OncoMonitor by tak mohl být vhodným doplňkem vyšetření, pokud by například snímek z CT nebyl průkazný. Metoda už prošla klinickými testy – vědci ji vyzkoušeli na 500 pacientech.

Prokázali, že technologie umí zachytit nádorovou DNA až u 88 % pacientů v pokročilém stadiu rakoviny tlustého střeva a konečníku s metastázemi v játrech, pokračuje Jaromír Zahrádka ze společnosti i&i Prague.

„V této fázi je projekt oncoMonitor připraven, aby mohl být nabídnut pacientům. Trochu testujeme, jestli je ten model nastavený správně, jak komunikovat s pacienty, jak jim to nabídnout, jak proběhne logistika, ale to už je jenom takové poslední dolaďování. Během podzimu je metodika připravená na to, aby přicházeli pacienti, kteří ji mohou využít,“ vysvětluje Zahrádka.

Právě i&i Prague, firma založená Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd, poskytla start-upu Elphogene počáteční investici pět milionů korun a stejnou částku by měla investovat v další fázi. To je přitom podle Jaromíra Zahrádky poměrně málo peněz.

„Tady vidíme, že je možné se i s menšími finančními prostředky dostat na trh a pomáhat pacientům přímo. Jinak náš inkubátor i&i Prague většinou pracuje s větším množstvím peněz, které je potřeba do projektu nalít. Ale chceme ukázat, že biotechnologické projekty v oblasti diagnostiky, které vymysleli čeští vědci, jsme schopni v Česku také rozvinout. Dostat na trh a také zainvestovat z peněz, které jsou u nás dostupné,“ uzavírá Jaromír Zahrádka.